šampaňské (433)

Vinařské styly Champagneru

S třemi procenty francouzské vinice patří oblast mezi menší vinařské regiony země. Přibližně 320 crus (poloh) s více než 275 000 parcelami produkuje nesmírnou rozmanitost lahodných šumivých vín - od elegantního šampaňského Extra Brut (Champagne Irroy) přes ovocně vyvážený Blanc de Blancs Grand Cru (Champagne Lallier) až po několikrát oceněné šampaňské ročníku Comtes de Champagne Rosé 2007, špičkový produkt od domu Taittinger. Zde je několik kritérií, která můžete vzít v úvahu při výběru šampaňského:

Ročníková cuvée nebo vintage:

Ne-ročníková šampaňská vína (bez roku; na etiketě většinou označena jako NV) odrážejí styl vinařství i dlouhodobě. Naopak Champagne millésimé (také ročníkové nebo vintage šampaňské) charakterizuje konkrétní sklizeň z roku.

Odrůdy: Cuvée nebo čistá odrůda

Většina šampaňských vín jsou cuvées z dvou nebo tří odrůd. Červené odrůdy Pinot Noir, Pinot Meunier a bílý Chardonnay zabírají téměř celou plochu pěstování. Blanc de Blancs se naopak skládá pouze z Chardonnay, zatímco Blanc de Noirs se vyrábí pouze z červených hroznů.

Barva: Bílá nebo rosé

V Champagne se hrozny sklízí výhradně ručně - proces, který umožňuje předběžný výběr a zabraňuje tomu, aby slupky červených bobulí praskly již během sklizně a smíchaly se se světlou dužninou. Tak mohou být z tmavých hroznů získány základní vína od světlé zlatožluté až po intenzivně žlutou. Pro výrobu rosé šampaňského existují dva postupy (viz níže).

Dosage: od Brut nature po Doux

Závěr výroby šampaňského tvoří dosage, tedy přidání roztoku řepného cukru do vína, který modifikuje silnou kyselinu čerstvého šampaňského. Pro kvalitní šampaňské se místo cukrového roztoku často používá pečlivě vybraný, a nejednou i několik desetiletí zrající sladký rezervní víno (Réserve), které dodává šumivému vínu poslední úpravu. Dosage pro Champagne "Brut Zéro" nebo "Nature" neobsahuje žádný přidaný cukr; ztráta tekutiny při degorgování se vyrovnává suchým tichým vínem. Pro sladkost "Doux" lze přidat až 50 gramů cukrového roztoku na litr.

Klima Champagne - ideální pro pomalé zrání

Díky své poloze na severovýchodě Francie s relativní blízkostí k kanálu La Manche vděčí Champagne složitému mixu kontinentálního klimatu a oceánských vlivů. Mořské vzdušné proudy pravidelně poskytují AOC dostatečné množství srážek a do značné míry vyrovnávají extremní kontinentální teplotní výkyvy. Chladné klima podporuje pomalý růst zde převážně pěstovaných odrůd hroznů Pinot Noir (Spätburgunder), Pinot Meunier (Schwarzriesling) a Chardonnay.

Svahové polohy s vápenitými půdami pro drenáž, vodní zásobníky a subtilní mineralitu

Révy na převážně jihovýchodních a východních svazích Pařížské pánve profitují ze rovnoměrného a optimálně dávkovaného slunečního záření. Vápencové půdy z fosilních mikroorganismů, částečně protkány slínem, jílem a pískem, tvoří základ větších pěstebních oblastí Côte des Blancs, Côte de Sézanne, Montagne de Reims a Vallée de la Marne. Jako houba saje vápenec vodu z povrchu a uchovává ji jako přirozenou rezervu. I během dlouhého horkého období sucha v roce 2019 byly révy Champagne "plné šťávy".

Zajímavosti o Champagne

Na čem je založeno rozdělení na Grands Crus, Premier Crus a další polohy?

K AOC Champagne patří více než 300 vinařských obcí. 17 z nich může používat označení "Grand Cru", dalších 43 je "Premiers Crus". Všechny ostatní jsou klasifikovány jako "terroir non classé". Hrozny z míst, která nepatří do kteréhokoli z těchto skupin, nejsou povoleny k výrobě šampaňského. Mezi relevantní kritéria pro klasifikaci patří mimo jiné terroir (poloha, vlastnosti půdy, klima, osázení, vinařství a sběr hroznů) a technické faktory (lisování, výroba vína, etikety).

Kdo vynalezl šampaňské?

První příznivé zmínky o šumivých vínech se objevují od 13. století. Šampaňské, jak ho dnes vychutnáváme, vzniklo během několika století v mnoha krocích. Někteří průkopníci vývoje "Méthode champenoise":

• Christopher Merret (1614 - 1695), anglický lékař a vynálezce, předložil Royal Society v Londýně v roce 1662 první recept na kontrolovanou výrobu šumivých vín. 
• Beneditinský mnich Dom Pierre Pérignon (1638-1715) zdokonalil assemblage, když k tehdy výhradně používaným bílým odrůdám přidal červené.
• Tajemoství optimálního množství cukru v dosage odhalil lékárník Jean-Baptiste François (1792-1838).
• Barbe-Nicole Clicquot (rozená Ponsardin; 1777 - 1866) převzala jako mladá vdova podnik svého muže a jako první žena vedla šampaňský dům. Veuve ("vdova") Clicquot proměnila lahodné, doposud však zakalené šumivé víno v nápoj s ušlechtilou jasností, když vynalezla "Méthode classique" - pohyb a degorgaci lahví, aby odstranila kvasnicový sediment z vína.

Jak se vyrábí rosé šampaňské?

Jak bílé, tak i červené odrůdy používané pro šampaňské mají přirozeně bezbarvou dužninu. Více či méně intenzivní barva červeného vína vzniká díky barvovým pigmentům, které se během fermentace uvolňují ze slupek hroznů a barví mošt. Při výrobě bílého šampaňského zabraňují ruční sběr, rychlé, ale šetrné lisování a rychlý odvod moštu tomu, aby barviva ze slupek tmavých hroznů vytekla a zbarvila základní víno do červena.

Rosé šampaňské vděčí za své delikátní barevné nuance jedné ze dvou povolených metod: Buď se při assemblage přidá trochu červeného vína, nebo zůstane malá část slupek odrůdy Pinot Noir/Pinot Meunier během fermentace v kontaktu s moštem a dodává základnímu vínu rosé tón.

Objevte vína z Champagne online na VINELLO

Užijte si špičková vína z Champagne za výhodné ceny z našeho online obchodu. Na VINELLO najdete reprezentativní výběr vinařů a vinařství z Champagne. U nás nakupujete bezpečně a můžete se těšit na rychlé dodání vaší objednávky. Navíc vám nabízíme různé možnosti platby, ze kterých si můžete vybrat svůj preferovaný způsob.

Další výhodou na VINELLO: Naši sommelieři jsou vám k dispozici telefonicky pro podrobné poradenství, abyste se lépe seznámili se světem šampaňských vín. Tímto způsobem snadněji a rychleji naleznete své oblíbené, ať už na zvláštní příležitost, večer s přáteli nebo pro vaši vlastní, soukromou radost.